Demonstrace, mítinky a pochody

aneb jak policie (ne)chrání vaše shromažďovací právo

Právo vyjít do ulic a svobodně sdělovat svůj názor je přirozenou součástí demokratické společnosti a státu. Právo pokojně se shromažďovat je součástí širšího práva na svobodu projevu. Obě slouží k prezentaci různých názorů a postojů na veřejnosti, k výměně informací, k rozproudění a podpoře veřejné diskuze na rozličná společenská témata. Představují tak jednu z forem účasti na řešení veřejných záležitostí.

Shromažďovací právo ani svoboda projevu ale nejsou bezmezné. Mohou se totiž dostat do konfliktu se základními právy jiných lidí, která si taktéž zaslouží ochranu. Jindy zase mohou ohrozit různé veřejné zájmy a hodnoty, například veřejný pořádek, bezpečnost státu, zdraví lidí a podobně. Proto už Listina základních práv a svobod předvídá případy, kdy může dojít k omezení shromažďovacího práva: vždy ho ale musí stanovit zákon, pro nejnutnější případy a za účelem ochrany určitých vymezených hodnot.

Shromáždění v praxi zahrnují nejrůznější akce pořádané na veřejnosti: demonstrace, protesty, pochody, blokády, happeningy, mítinky, ale i pouliční průvody nebo karnevaly, pokud slouží k výše uvedeným účelům.