Obrana proti nezákonnému omezení shromažďovacího práva

Státní úřady nebo orgány mohou vaši svobodu se pokojně shromažďovat omezit několikerým způsobem. V závislosti na typu omezení se vám nabízí různé právní nástroje, jak se bránit:

1. Obrana proti zákazu shromáždění

Proti rozhodnutí o zákazu shromáždění můžete - jako jeho svolavatel - podat žalobu ke krajskému soudu. Musíte ji podat do 15 dnů od doručení rozhodnutí (doručuje se buď na úřední desku úřadu, anebo přímo vám na sdělenou adresu). Jedná se o žalobu v rámci správního soudnictví a příslušným soudem je ten, v jehož obvodě se nachází úřad, který vám shromáždění zakázal.

Soud o vaší žalobě musí rozhodnout do tří dnů. Napadené rozhodnutí úřadu zruší, pokud dojde k závěru, že nebyly dány důvody pro zákaz vašeho shromáždění. V takovém případě poté můžete oznámené shromáždění uspořádat:

  • v původním termínu, pokud je to ještě možné, případně
  • do 30 dnů od právní moci rozhodnutí soudu - v takovém případě shromáždění nemusíte znovu oznamovat, pouze stačí, když o něm informujete úřad alespoň jeden den předem. Pokud byste ale shromáždění chtěli pořádat později než v této třicetidenní lhůtě, museli byste ho nanovo řádně oznámit.

2. Obrana proti rozpuštění shromáždění

Pokud zástupce úřadu nebo policie rozpustí shromáždění na místě, můžete se proti tomu následně bránit tzv. námitkami. Námitky může podat jak svolavatel, tak kterýkoliv z účastníků shromáždění. Musí je ale podat do 15 dnů od rozpuštění shromáždění, a to ke krajskému soudu. Soud na podkladě vašich námitek posoudí, jestli shromáždění bylo, nebo nebylo rozpuštěno v souladu se zákonem. Ovšem i když soud rozhodne, že rozpuštění bylo protiprávní, neplyne vám z tohoto rozhodnutí nárok na pořádání nového shromáždění. Zato ale můžete po státu žádat omluvu, případně také přiměřené zadostiučinění za nehmotnou újmu, která vám byla při rozpuštění shromáždění způsobena.

3. Obrana proti jiným zásahům státu

Jiný zásah státu může představovat nepřiměřený postup policie jako celku na místě shromáždění (když třeba policisté začnou účastníky shromáždění hromadně legitimovat) nebo tzv. "exces" konkrétního policisty, případně úředníka (když například znenadání bezdůvodně fyzicky napadne některého z účastníků shromáždění).

V těchto případech se vám nabízí "klasické" prostředky právní ochrany pro případy nezákonného jednání policie či policisty nebo jiného reprezentanta státní moci. V prvním případě, tedy při nezákonném postupu policie, se jedná o:

  • stížnost ke krajskému ředitelství policie (případně k Policejnímu prezidiu)
  • žádost o omluvu a náhradu škody nebo přiměřené zadostiučinění od Ministerstva vnitra
  • žalobu proti nezákonnému zásahu policie ke krajskému soudu.

V druhém případě, tedy při individuálním excesu policisty, se jedná o:

  • stížnost ke krajskému ředitelství policie
  • trestní oznámení
  • žalobu na ochranu osobnosti.

Pro bližší informace viz samostatné téma "Nezákonné jednání policistů a strážníků".

poslední aktualizace: 20.1.2012