Podoby korupčního jednání

Ačkoliv si většina lidí spojuje korupci s podplácením, kdy jedna strana dává té druhé za určitou „službičku“ peníze v bíle obálce, jedná se pouze o jednu z mnoha forem korupce. Ta mívá častokrát daleko rafinovanější podoby a někdy ani nemusí být na první pohled zjevné, že se o korupci vůbec jedná.

Korupční jednání má vždy minimálně dvě strany. Zjednodušeně řečeno jedna strana (korumpující) poskytuje určitou výhodu a druhá strana (korumpovaný) tuto výhodu přijímá. Podstatné je, že trestněprávního jednání se dopouštějí obě strany, tedy nejen korumpovaná osoba ale rovněž korumpující.

Odhalování těchto korupčních trestních činů bývá často velmi náročné, protože na rozdíl od „klasických“ trestních činů zde není žádná oběť v pravém slova smyslu. Obě strany totiž z korupčního jednání profitují, a proto logicky mají zájem na utajení tohoto trestného činu.

S jakými korupčními aktivitami policistů se tedy lze setkat?

Vzhledem k tomu, že lidé dovedou být nadmíru kreativní, a to zejména co se týče obcházení pravidel, uvádíme pouze výčet několika korupčních jednání policistů, ke kterým více nebo méně dochází:

I.                    Nezákonné aktivity policistů při účelově nepravdivém šetření dopravních nehod, vloupání apod., jejichž účelem je získat podíl z plnění od pojišťovny.

Příklad: Při dopravní nehodě/vloupání, policista do protokolu vyčíslí škodu v mnohem větší výši, než jaká skutečně vznikla a za toto zinkasuje odměnu. Jinou možností je, že k dopravní nehodě/vloupání vůbec nedojde a policista přesto spíše o této fingované skutečnosti protokol.

 

II.                 Vyžadování a přijímání plnění v souvislosti s prováděním správních úkonů a vydáváním správních rozhodnutí.

Příklad: Občan sice má nárok na vydání požadovaného rozhodnutí, ale chce zkrátit čekací dobu, a za toto poskytne policistovi „odměnu“. Jiným příkladem je, když vydání požadovaného záleží na správním uvážení policisty (policista rozhoduje, zda požadované rozhodnutí vydá nebo nikoli) a za odměnu policista rozhodnutí vydá. Dalším a mimořádně společensky škodlivým příkladem je jednání policisty, který vydá rozhodnutí i přesto, že dle zákona být vydáno nesmí (žadatel nesplňuje předpoklady pro vydání rozhodnutí a podobně – např. se může jednat o vydání zbrojního průkazu osobě, která není zdravotně způsobilá, vydání technického průkazu motorového vozidla v rozporu s příslušnými předpisy...)

 

III.               Trestné činy, kterých se policisté dopouštějí při provádění dozoru nad silničním provozem.

Příklad: Policista uloží pokutu v určité výši, občan ji zaplatí, ale policista mu nevydá pokutový blok a peníze si nechá pro vlastní potřebu. Anebo policista hrozí vysokou pokutou, ale Vám slevu, pokud „půjdete bez bločku“ – peníze opět jdou do jeho vlastní kapsy.

 

IV.               Obchodování s informacemi.

Příklad: Policista bez právního důvodu poskytuje informace o osobách nebo věcech z policejní databáze nebo informuje osobu, že je proti ní skrytě vedeno trestní řízení za účelem zmaření nebo ztížení odhalení trestného činu, případně policista pro osobu, která plánuje spáchat trestní čin, vytipuje ideální místo, čas a způsob spáchání tohoto trestného činu tak, aby jeho odhalení bylo znemožněno…

 

V.                 Kupčení s beztrestností.

Příklad: Po tom, jak se policista dozví, že někdo spáchal trestný čin, nezačne trestní stíhání, ale namísto toho požaduje po této osobě různá plnění anebo policista vyhrožuje nevinnému, že proti němu zahájí trestní řízení, pokud mu nezaplatí, případně je trestní řízení vedeno účelově takovým způsobem, aby „klient“ zůstal beztrestný.

 

 

Výše uvedené příklady mohou být z trestněprávního hlediska kvalifikovány jako různé trestné činy. Dle statistik GIBS a bývalé Inspekce Policie je nejfrekventovanějším způsobem korupčního jednání policistů zneužití pravomocí veřejného činitele. Pod skutkovou podstatu tohoto trestného činu si lze představit širokou škálu různého korupčního jednání, které souvisí s výkonem povinností a oprávnění policisty. Dále se může jednat o trestní čin přijetí úplatku (zde postačí i to, že si někdo dá slíbit úplatek) nebo podplacení (poskytnutí, nabídnutí nebo příslib úplatku), pojistný podvod, neoprávněné nakládání s osobními údaji apod. 

poslední aktualizace: 10.2.2015