Žaloba k soudu

Další možností, jak bojovat s nesprávným postupem policistů či strážníků, je podání žaloby k soudu. Může se jednat buď o tzv. správní žalobu, nebo o tzv. civilní žalobu.

Správní žaloba

Správní žaloba je projednávána tzv. správními soudy, které se řídí soudním řádem správním. Využívá se vždy, když se chcete bránit proti postupu nějakého úřadu nebo jiné veřejné instituce či orgánu, které rozhodují o vašich právech a povinnostech. V tzv. správním soudnictví se proti konkrétnímu postupu policie či obecní policie můžete bránit pomocí:

  • žaloby proti nezákonnému rozhodnutí policie/obecní policie - tuto žalobu ale využijete jen zřídkakdy, protože ani jeden sbor většinou nevydává formální rozhodnutí, spíše reaguje na místě podle konkrétní situace;
  • žaloby proti nezákonnému zásahu policie/obecní policie - touto žalobou se můžete bránit proti nezákonnému zásahu, pokynu nebo donucení policie/obecní policie, pokud při nich byla poškozena vaše práva.

Žalobu proti nezákonnému zásahu musíte podat nejpozději do dvou měsíců ode dne, kdy jste se o nezákonném zásahu dozvěděli (maximálně do dvou let ode dne, kdy k zásahu fakticky došlo). V žalobě můžete požadovat, aby:

  • soud prohlásil napadený zásah na nezákonný, případně také aby
  • soud zakázal žalovanému pokračovat v porušování vašich práv a přikázal mu obnovit stav před zásahem, pokud je to možné - tento druhý nárok ale můžete uplatnit, jenom pokud v době podání žaloby zásah nebo jeho následky stále trvají anebo hrozí jeho opakování.

Příslušným soudem je krajský soud, v jehož obvodu se nachází sídlo útvaru policie, který proti vám zasáhl, případně obec, která danou obecní policii zřídila.

Civilní žaloba

Civilní žalobou se, na rozdíl od té správní, nemůžete bránit proti postupu policie nebo obecní policie jako takové ani proti postupu policisty nebo strážníka, pokud jednají jako příslušníci daných sborů a využívají pravomoci, které jim dává zákon (i kdyby je využívali nezákonným způsobem). Před civilním soudem žalujete "soukromé" osoby. Policista i strážník přestávají být veřejnými, tedy úředními osobami, pokud provedou tzv. exces. Excesem je jednání, které je tak zjevně protiprávní, že nemůže být považováno za součást jejich práce. O exces by mohlo jít například při policejním výslechu, kdyby se na vás policista najednou vrhl a začal vás intenzivně a silně bít, vyřizovat si s vámi "soukromé účty". Jako soukromé osoby policisté i strážníci vystupují také v době, kdy se nacházejí zrovna mimo službu, ve svém "soukromém" životě.

Před civilním soudem, který postupuje pro změnu podle občanského soudního řádu, se v souvislosti s policejními nezákonnostmi můžete domáhat:

  • náhrady škody - pokud vám policista nebo strážník způsobil škodu na majetku nebo na zdraví,
  • ochrany osobnosti - pokud policista nebo strážník zasáhl do jiných vašich práv, do vaší důstojnosti apod. V žalobě na ochranu osobnosti můžete žádat:
    • aby policista nebo strážník přestal zasahovat do vašich práv,
    • aby odstranil následky svého zásahu, a
    • přiměřené zadostiučinění - to může mít různou formu, například omluvy nebo finančního odškodnění.

Žaloba o náhradu škody se podává k okresnímu soudu, žaloba na ochranu osobnosti se podává ke krajskému soudu.

U civilních žalob je problém s tím, že často není snadné rozlišit, kdy policista nebo strážník ještě jedná z titulu své funkce, a když už ji překračuje a jedná se o exces. V zájmu vaší právní jistoty by proto bylo lepší, aby policista nebo strážník byl během výkonu své funkce vždy považován za úřední osobu, a jeho jednání by tak bylo možné napadnout správní žalobou (tedy žalovat vlastně stát).

Druhý problém civilních žalob spočívá v tom, že v nich vždy musíte označit konkrétního žalovaného. Nemůžete podat žalobu na "neznámého pachatele, respektive žalovaného". Ovšem při policejních zásazích se vám ne vždy podaří zjistit, který konkrétní policista vás poškodil a jaké jsou jeho identifikační údaje.

poslední aktualizace: 7.2.2012