Práva osoby omezené na svobodě

Ať už je vaše osobní svoboda omezena jakýmkoli způsobem - připoutáním, předvedením, zajištěním, zadržením nebo zatčením - pořád zůstáváte lidskou bytostí a takto s vámi musí policisté taky zacházet. Navíc pokud jste podezřelí nebo dokonce už obvinění ze spáchání nějakého trestného činu (nebo i přestupku), tak platí presumpce vaší neviny a vy musíte mít možnost bránit se takovému nařčení a postupu policie. Proto vám právní řád přiznává některá specifická práva v případě, kdy je omezena vaše osobní svoboda. Samozřejmě ale i v takové situaci stále platí všechna základní práva, která jinak vůči policistům máte, respektive základní povinnosti, které oni musí dodržovat.

Právo informovat blízkou osobu

Pokud jste byli omezeni na osobní svobodě (policisté si vás odvezli na stanici), tak předně máte právo informovat o této skutečnosti své blízké. Můžete si vybrat alespoň jednu osobu, kterou policie na vaši žádost zkontaktuje a oznámí jí situaci. Nemáte ovšem právo mluvit s touto osobou sami, přímo. Policisté vám to sice mohou dovolit, ale podle zákona stačí, když tuto osobu informují oni sami.

Navíc pokud by hrozilo, že by takové vyrozumění osoby, kterou si vyberete, mohlo zhatit účel jiného důležitého úkolu policie (například pokud by hrozilo, že takto chcete varovat svého komplice v trestném činu), anebo pokud by se takové vyrozumění ukázalo být nepřiměřeně obtížným, tak vám policisté nemusí vyhovět a zkontaktovat vámi zvolenou osobu hned. Tuto osobu ale musí vyrozumět ihned, jakmile jim v tom některá ze zmíněných překážek už nebrání.

Pokud byste neměli plnou právní způsobilost (tedy pokud byste byli nezletilí, zbavení právní způsobilosti nebo omezení na právní způsobilosti), tak by policisté museli o omezení vaší osobní svobody povinně informovat i vašeho zákonného zástupce. Pokud byste byli dokonce mladší 15 let, policisté by museli vyrozumět i orgán sociálně právní ochrany dětí (OSPOD).

Zákaz mučení

Jak už bylo zmíněno výše, v žádném případě vás policisté - ani nikdo jiný s jejich vědomím nebo pod jejich dohledem - nesmí mučit ani s vámi zacházet krutým, nelidským nebo ponižujícím způsobem. Naopak pokud by se policisté o něčem takovém dozvěděli, museli by to ihned oznámit svému nadřízenému a snažit se zabránit takovému zacházení s vaší osobou.

Uvedené typy jednání se liší svou intenzitou a mírou, kterou zasahují do vaší důstojnosti. Zahrnují jak fyzické násilí, tak i psychický nátlak nebo utrpení, a to včetně vašeho zesměšnění. Z praxe jsou známé například bití, nadávky, pozorování nahé osoby při osobní prohlídce a pronášení neslušných poznámek, atd.

Právo na právní pomoc

Když je vaše osobní svoboda omezena, máte právo zajistit si na vlastní náklady právní pomoc. Policisté nejsou povinni vám sami obstarat právního zástupce. Mají ale povinnost poskytnout vám součinnost, pokud se rozhodnete svého práva využít. To znamená, že vám kupříkladu umožní zkontaktovat nějakého právníka (nebo i neprávníka, který vám ale může právně pomoci), případně že ho zkontaktují oni sami.

Když si vyberete svého "právního rádce", máte v každém případě také právo mluvit s ním bez přítomnosti třetí osoby. I v tomto by vám policisté měli vyjít vstříc a nechat vás se zvolenou osobou o samotě. Policisté vás v této situaci nesmí nijak sledovat ani odposlouchávat apod.

Právo na lékařskou pomoc

Během omezení osobní svobody máte právo i na přístup k lékaři. Můžete dokonce požadovat, abyste vás vyšetřil nebo ošetřil lékař, kterého si sami zvolíte.  Policisté vám potom musí umožnit přístup k vybranému lékaři.

Toto právo může být zvláště důležité v případech, kdy hrozí, že během pobytu na policejní stanici dojde ke zhoršení vašeho zdravotního stavu. Když se necháte vyšetřit při příchodu na stanici i po odchodu z ní, můžete mít jasný důkaz, že na policejní stanici s vámi zacházeli nezákonným způsobem. Pokud byste měli důkaz, že jste ke svému zranění nebo jinému poškození zdraví přišli během pobytu na policejní stanici, bylo by potom na policii samé, aby prokázala, že s vámi zacházela v souladu se zákonem a své povinnosti neporušila.

V některých případech vás může nechat lékařsky vyšetřit naopak i sama policie, i když vy o to nežádáte. Tak je tomu například tehdy, když vás umisťují do cely, případně když se rozhodují, jestli vás z ní mají s ohledem na váš zdravotní stav propustit. V takových případech si samozřejmě svého lékaře vybrat nemůžete, ale zajišťuje ho policie.

Často kladené otázky

poslední aktualizace: 20.1.2012