21.9.2007Na ulici si s přítelkyní pobrukoval písničky. Přijela policie, odvezla ho na stanici a zbila

Dvojice se večer procházela po předvánoční Praze, když ji zastavili policisté a bez udání důvodu po muži požadovali, aby prokázal svou totožnost. Nevyhověl, a tak byl odvezen na policejní stanici, kde byl později násilně napaden. Když se mu družka snažila pomoci, napadli i ji.


Jednou večer před Vánoci 2002 se paní Hana S. a pan Tomáš S. procházeli se svým psem po Praze a přitom si tiše pobrukovali moravské lidové písničky. Ani jeden z nich nebyl v podnapilém stavu. Přesto je najednou zastavili policisté a po Tomáši S. bez uvedení důvodu požadovali občanský průkaz. Muž se ovšem nedal a trval na tom, že doklad totožnosti předloží až poté, co policisté naopak jemu ukáží své služební průkazy. Situace se začala vyhrocovat, nepomohla ani snaha Hany S. o její zklidnění tím, že policistům nabízela občanský průkaz svůj.

Policejní násilí na ulici i v cele. Na občance jim vlastně nezáleželo

Jeden z policistů to už nevydržel, podtrhl Tomáši S. nohy a srazil jej k zemi, obličejem na chodník. Pak ho spoutal a odvedl do policejního auta. Haně S. policisté ještě sdělili, že jejího druha odvážejí na místní oddělení policie v Krakovské ulici.

Paní Hana tedy neváhala a vydala se za svým druhem tam. Na stanici jí policisté oznámili, že pana Tomáše S. předvedli proto, že u sebe neměl doklad totožnosti. Hana S. tedy pohotově zareagovala, odešla domů a pak se vrátila zpět na policii i s občanským průkazem pana Tomáše S.

Mezitím však už byl Tomáš S. umístěn do cely, a když se dožadoval služebních čísel zasahujících policistů, byl jedním z nich znovu napaden, spoután na zemi a pak ve stoje v cele připoután za levou ruku.

Cestou k lékaři napadli i jeho družku

Okolo půlnoci policisté Tomáši S. oznámili, že bude eskortován k policejnímu lékaři, a zároveň ho poučili, že cestou nesmí dělat žádné nepředvídatelné pohyby ani hovořit. Eskorta pak procházela chodbou stanice, kde už na svého druha čekala Hana S., a když spatřila eskortu, pokusila se zjistit, co se děje. Poté, co jí Tomáš S. sdělil, že nesmí mluvit, obrátila se na policisty. Ti jí řekli, že jejího druha vedou „na záchytku“. Hana S. se tedy ještě jednou pokusila obrátit na Tomáše S., zlehka se dotkla jeho paže, potom ji už ale jedna z přítomných policistek, bez jakéhokoli varování, hrubě uchopila, odstrčila a vyzvala, aby nerušila průběh eskorty.

Paní Hana se ovšem nevzdala a alespoň eskortu následovala k autu, kde se opět pokusila získat vysvětlení k celé události, avšak marně. Rozhodla se tedy prostřednictvím policisty sedícího v autě svému druhovi alespoň předat mobilní telefon. V momentě, kdy uchopila kliku dveří, ji ale tento policista velmi prudce dvakrát dveřmi udeřil do kolena a do břicha. Následně z auta vystoupila policistka, popadla Hanu S. za vlasy a odvlekla ji zpět do budovy, kde ji hlavou udeřila o zeď.

Dvojice byla z policejní cely propuštěna až nad ránem. Oba přitom byli obviněni z přestupku neuposlechnutí výzvy veřejného činitele. Tomáš S. se ho měl dopustit, když neprokázal svou totožnost, naopak Hana S. prý neuposlechla výzvu k nerušení průběhu eskorty.

Podniknuté kroky:

  • březen 2004 – podáno trestní oznámení na jednání policistů
  • květen 2004 – podána žádost na státní zastupitelství o přezkoumání postupu policejního orgánu, když Inspekce ministra vnitra postoupila trestní oznámení na oddělení kontroly a stížností PČR správy hl.m. Prahy; státní zastupitelství však žádnou závadu neshledalo
  • prosinec 2004 – podána žaloba na ochranu osobnosti na Českou republiku – Ministerstvo vnitra; Městský soud v Praze ale řízení zastavil z důvodu nedostatku podmínek řízení
  • duben 2005 – podáno odvolání proti usnesení Městského soudu o zastavení řízení; načež Vrchní soud v Praze toto usnesení zrušil
  • duben 2006 - Městský soud v Praze rozhodl, že žalovaná Česká republika má povinnost se oběma žalobcům písemně omluvit za protiprávní omezení osobní svobody a zaplatit každému z nich 15 000 Kč; ta část žaloby, která požadovala i omluvu za neprovedení efektivního vyšetřování, však byla zamítnuta
  • květen 2006 – podáno odvolání proti výroku rozsudku, kterým se část žaloby zamítá;  vrchní soud ovšem svým rozsudkem v prosinci 2006 rozsudek městského soudu potvrdil
  • duben 2007 – podáno dovolání proti rozsudku Vrchního soudu v Praze; v září 2007 Nejvyšší soud usnesením odmítl dovolání jako nepřípustné
 

zpět na přehled článků